Základní recept na sirup z květů černého bezu, máty, meduňky nebo levandule:
3 litry vody a sáček kyseliny citrónové (100 g) svaříme ve větším hrnci
po zchladnutí přidáme asi 6 dobře umytých ( ve vodě s octem) citrónů nakrájených na plátky
a tolik květů černého bezu nebo nati máty, popřípadě levandule či meduňky, co se jen vejde, možná i tolik, co se nám nejdříve bude zdát, že nevejde
promícháme vařečkou a znovu zamícháme vždy, když půjdeme kolem
za 24 – 48 hodin vše přelijeme přes cedník vyložený plátnem či plenou a rostliny důkladně vymačkáme, spíše vyždímáme, jako prádlo
do scezeného výluhu nasypeme 3 kg cukru a opět občas zamícháme, než se rozpustí.
Sirup buď uchováme kratší dobu v lednici, nabo použijeme nějaký konzervační prostředek ( 2 – 3 g kyseliny benzoové, dříve Petol ) a nalijeme do lahví, navrch můžeme nalít trochu alkoholu a zazátkujeme
Tady musím přidat trochu informací o konzervačních látkách. Z principu, když něco brání růstu něčeho živého, což plísně a kvasinky jsou, asi to nebude moc zdravé ani pro nás. Na druhou stranu obzvláště plísně jsou pro lidský organismus velmi škodlivé. Takže jako ve všem zlatá střední cesta, žádný fanatismus není na místě. Snažím se kozervační látky požívat co nejméně a přitom plísním nedat šanci.
Kyselina benzoová
V přírodě se vyskytuje v přírodních pryskyřicích (benzoe), balzámech a různých rostlinných komoditách, např. v jablkách, švestkách, drobném bobulovém ovoci aj.
Patří mezi nejstarší a nejpoužívanější chemické konzervanty, využívá se v kosmetickém průmyslu (v některých zubních pastách, v kosmetických přípravcích s pH pod 4 a v některých deodorantech), ve farmaceutickém průmyslu (v kombinaci s kyselinou salicylovou při léčbě kožních infekcí a může se využívat také proti akné) a především v potravinářském průmyslu.
Kyselina benzoová (E210) a její soli (sodná E211, draselná E212 a vápenatá E213) se používají jako konzervační prostředky. Jsou účinným inhibitorem řady plísní, kvasinek a některých bakterií. Přidávají se do nápojů, ovocných výrobků (sirupů, marmelád, sušeného ovoce), nakládané zeleniny, salátových zálivek, hořčice, kečupů, omáček, do pekařských výrobků a chemicky vykynutého těsta a některých druhů koření s pH pod 4,5.
E200 – Kyselina sorbová
Charakteristika
Jedná se o bílý prášek volně dostupný v přírodě např. v bobulích horských stromů – jeřábů. Má jemně štiplavý zápach. Kyselina sorbová a její soli jsou nejméně škodlivé konzervanty ze všech – způsobují nejméně alergií. Jejím hlavním úkolem v potravinách je zabraňovat rozvoji plísní, kvasinek a bakterií.
Použití
Používá se zejména v nápojích a sýrech k zabránění rozvoje plísní, kvasinek, bakterií. Ve víně může být přeměněna na látku, která dodává vůni po muškátech. Dále se používá v pekařských výrobcích, margarínech, balených sýrech, kečupech, čokoládových sirupech, čerstvých ovocných džusech, salátech, koláčích, koláčových náplních, uměle doslazovaných želatinách, apod. Dále má využití v kosmetice jako zvlhčovadlo nebo jako konzervační činidlo, v lécích, zubních pastách, krmivech a v dalších výrobcích.